duben 2012 - splutí Svitavy

Oblíbená farní akce pro rodiče s dětmi byla letos ohrožena nízkým vodním stavem. Rozhodli jsme se splouvat kratší úsek a splutí se tak vydařilo. Přálo nám počasí a ani převrhnutí několika posádek nás nezaskočilo. U táboráku s oblíbenými špekáčky a báječným chlebem si všichni vyměňovali své zážitky a dojmy. Akce se na 30 lodích zúčastnilo 34 dětí a mládeže do 18 let, a dalších 27 starších účastníků včetně tří instruktorů.

únor 2012 - první pomoc a záchrana u vody

Pravidelní účastníci našich akcí jsou převážně dobří plavci a své dovednosti ještě rozšiřují v plaveckém bazéně. Proto jsme se sešli i se členy Vodní záchranné služby, abychom v případě potřeby dokázali i pomoci druhým. Cvičili jsme pomoc unavenému plavci, naučili jsme se poskytovat umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž, nasadit vakuové dlahy a šetrně umístit zraněného na páteřní desku.

leden 2012 - průzkum tajemné jeskyně

V doprovodu jeskyňářů jsme navštívili Barovou jeskyni nedaleko Býčí skály. Její obrovské dómy jsou částečně zaplaveny nánosy. Proto se do chodiček spojujících jednotlivé propasti leze po žebřících nahoru a dolů. Ty pravěcí medvědi neměli, nazpátek nevylezli a proto se zde nacházejí i jejich kostry.

Dna propastí skrývají zrádné řídké, lepivé jíly, ve kterých se neutopíte, jen pokud poctivě posloucháte jeskyňáře, kam se nemá šlapat... Záchranná akce však dobře dopadla a tak jsme si ještě směli prolézt oblíbenou obousměrnou plazivku a prohlédnout spící netopýry. UZNÁNÍ - nejodvážnější dívka: Zdislava M., nejmrštnější plazivec: Jindra, nejtišší pozorovatel: Jeník, nejochotnější pomocníci: Aleš a Vojta, nejčistší průchod celou jeskyní: Zdislava S.   

prosinec 2011 - předvánoční vodní hrátky

Na čtvrtou neděli adventní se sešel na bazéně rekordní počet zcela malých i větších dětí, mládeže i rodičů. Ti nejmenší se společně s rodiči a paní instruktorkou nejprve osmělovali v mělké vodě. Jejich pestrý rej se brzy změnil ve veselé dovádění.

Starší účastníci usedli do kanoe a kajaků a s pádly v ruce brázdili hladinu bazénu křížem krážem. Chvíli hráli vodní pólo, potom mrštně přelézali z jedné lodě na druhou. Největší pozornost upoutali potápěči. Komu se v deseti letech poštěstí, aby dostal do úst dýchací náustek a na záda láhev se stlačeným vzduchem? Teď již jen nasadit  potápěčskou masku a ploutve a pod bedlivým pohledem instruktora mizíme v hlubinách...

listopad 2011 - lezecká stěna

Když opadá listí, sluníčko se skryje do oblaků a venku je jen mlha a vlhko, sejdeme se ve vyhřáté tělocvičně, kde jsou po stěnách připevněné nejrůznější výstupky - promiňte páni horolezci - chyty a stupy.

Vezmeme si sedací úvazek a bezpečně se přivážeme na jistící lano. Pak už záleží jen na nás, jak vysoko vyšplháme. A dolů nás pohodlně spustí kamarád na laně.

říjen 2011 - běh poselství

Zúčastnili jsme se běhu poselství - naším cílem bylo doručit poselství pro polského krále Jana Sobieského na hranici boskovického panství. Vyrazili jsme od začátku okresu Blansko u Adamova a běželi na jeho konec na Skalkách u Benešova.

Jednalo se o štafetu, kde vždy jeden posel běžel a ostatní z jeho týmu jej doprovázeli na kole (zejména v lese a do strmějších kopců sotva stíhali...). 

září 2011 - lanové centrum Lesná

Fox: KRUTO, Mat: MEGA, Mravenec: HAFO. !Úžasný! SLUNÍČK☼ Bylo to supr. Helča Bylo to tady úplně super! Magdaléna BYLO TO STRAŠIDELNÝ. Mimo Tarzanova skoku jsem to dala! Míša BYLO TO STRAŠNĚ KRUTO HUSTÝ Jindra BYLO TO SUPR DÍKY Elča

To jsou komentáře po návštěvě lanového centra na Lesné. Nejprve jsme se rozehřáli hrou na draka a pak cvičili rovnováhu na nízkých lanových překážkách. Pak jsme se naučili obléknout si správně bezpečnostní celotělový úvazek a přilbu a navzájem se jistit pomocí lana a pomůcky "kyblíku". Vysoké lanové překážky jsou vysoké, skutečně se dotýkají až nebe. Ale všude jsme vylezli, prolezli a přelezli. Nakonec si ti odvážní skočili do volného prostoru pro pytel blech :-)

srpen 2011 - táboření u vody a v horách

Vyvrcholením celoroční činnosti klubu bylo táboření u rakouské řeky Salzy a túry do hor v jejím okolí. Cestou jsme se zastavili v cisterciáckém klášteře Heiligenkreuz. Obdivovali jsme architekturu, rajskou zahradu i gotické zpěvníky a krásný zpěv řádového bratra Filipa, který nás  klášterem provázel.

Další den jsme strávili náročným pěším výletem po zajištěné cestě v údolí Höhlental. Prach z hor jsme spláchli v průzračné, ale ledové říčce Schwarze. Pak již následoval přesun na oblíbené tábořiště ve Wildalpen. Čtyři dny jsme splouvali různé úseky řeky Salzy a zdokonalovali své vodácké dovednosti. Nevynechali jsme ani jednu z oblíbených skákacích skal nad hlubokými tůněmi. V horách nad Salzou jsme vylezli i zajištěnou cestu obtížnosti C. U závěrečného táboráku jsme popřáli o. Jiřímu k jeho narozeninám.

červen 2011 - horolezecký víkend na Rabštejně 

V hlubokých zelených lesích Jeseníků se skrývá zřícenina Rabštejn. Stojí na pevné a členité skále vhodné pro horolezce začátečníky a pokročilé. Díky přenocování v turistické chatě jsme se vyhnuli večernímu a nočnímu dešti a užili si dva slunečné dny s kamarády na voňavých a příjemně prohřátých skalách.

Pověst o loupeživých rytířích na Rabštejně.

květen 2011 - Divoká Orlice

Vypouštění vody z Pastvinské přehrady v Orlických horách je vodácký svátek a jedinečná příležitost splout Divokou Orlici za pěkného vodního stavu třeba z Líšnice až do Záměli. Na 26 kilometrech se střídají peřejnaté úseky, splavné jezy i romantická klidná místa. Byli jsme při tom...

květen 2011 - splutí Svitavy

Přes naše území bude přecházet studená zvlněná fronta ...  Zpočátku to vypadalo, že počasí nás pořádně zkropí, ale protože 58 (!) lidiček si řeklo, že "voda jako voda" a nenechalo se ničím odradit, užili jsme si nádhernou neděli na řece Svitavě.

Díky vstřícnosti pracovníků Českých drah se podařilo přichystat a nafouknout plavidla v nádražní hale, teprve poté je přesunout na břeh pod jezem u nádraží. Po krátké, ale důležité instruktáži už mohli plavbychtivci vyrazit na vodu. Pro znalce určitě příjemné splutí, pro nováčky milé překvapení. Počasí se také umoudřilo, přestalo pršet a na konci plavby na nás už svítilo dokonce i sluníčko. Řeka se tvářila kamarádky a žádné velké záludnosti nenachystala. Háčkové obhlíželi terén a zadáci snažně manévrovali mezi vlnami, mělčinami, kameny a větvemi, které čněly z hladiny nebo zasahovaly přímo do proudu řeky. Dvakrát jsme svá plavidla přenášeli, ale to všichni zvládli více než statečně, včetně nejmenších osádek. U studánky pod Novým Hradem u Adamova jsme měli přestávku, kam nám šéfkuchař Olda s šéfkráječem P. Jiřím dovezli vydatné posilnění a občerstvení - pití, chléb a špekáčky. Ty jsme opekli, naplnili tak hladové žaludky a ohřáli se u ohýnku, za což byli velmi vděční zejména první „plaváčci“. Posilněni a odpočatí jsme vyrazili korytem řeky přes Adamov a dále směrem k Babicím, kde už byla voda klidnější a nepřipravila nám tolik záludností jako na prvním úseku. V Babicích jsme plavbu úspěšně zakončili, provedli definitivní vylodění a pustili se do balení. Lodě jsme vytřeli, srolovali zpět do vaků a s díky jsme je vrátili do připravené dodávky a vydali se k nádraží na vlak, který nás dopravil zpátky domů do Blanska. Velký dík patří organizátorům z občanského sdružení Kolpingova rodina a Jiřímu Bosákovi a Milanu Prokopovi z vodáckého oddílu Rájec a všem ostatním, kteří nám tento krásný zážitek a nevšední dopřáli!

Další dvě zprávy o splutí Svitavy.

březen 2011 - hon na lišku

V neděli 27. března jsme se zúčastnili akce Hon na lišku. Pro nás všechny to byla úplně první zkušenost s rádiovým orientačním během. To ale vůbec nevadilo, protože organizátoři nám vše rádi vysvětlili a my jsme si mohli „rádia“ a hledání kontrol po sluchu vyzkoušet na vyfáborkované trati.

Po této zkušenosti jsme se již mohli pustit do klasického závodu na výrazně větším prostoru. Zde již bylo hledání kontrol komplikovanější, ale přesto se nám jich několik podařilo najít.
Celé odpoledne pro nás bylo novým a velice zajímavým zážitkem a pípání signálu kontroly nám v uších znělo ještě dost dlouho.

březen 2011 - procházka zimním lesem

Přestože po sněhu není v našem okolí v letošní zimě ani památky, vypravili jsme se do odlehlého polesí na Boskovicku v doprovodu pana polesného , který nám na každém kroku otvíral oči a upozorňoval na zajímavosti života v lese.

Tu se sehnul k semenáčkům, tu k okousané větvičce (buků je všude dost, ale jedličky představují pro mlsné srnky mimořádný zákusek), onde k trusu lesní zvěře. Zodpovídal naše zvědavé dotazy a společně jsme spočítali, kolik roste v lese stromů. Na nejvyšším bodě polesí jsme se zapsali do vrcholové knihy. Potom jsme už spěchali do vyhřáté lesní chaty, v které nám paní polesná předem zatopila. U společného stolu z masivních prken jsme se seznámili s mysliveckou mluvoua se stopami zvěře, se kterými se můžete seznámit i vy:

Prohlédli jsme si paroží daňčí a srnčí zvěře, porovnávali rozdíl zubů a čelistí srnce a lišky a dostali odpověď na každou otázku. Na zpáteční cestě jsme si prohlédli kaliště (koupelnu) divokých prasat a vytěžené dříví. Opět jsme se přesvědčili, že zázraky stvoření najdeme přímo za našimi humny.

leden 2011 - průzkum jeskyně

V doprovodu zkušeného jeskyňáře jsme pronikli do vzdálených chodeb jeskyně Býčí skála. Nejprve jsme procházeli kolem místa pravěkého pohřbu i místa nálezu sošky býčka, podle kterého nese jeskyně své jméno.

Brzy jsme dorazili k prvnímu sifonu. Je to snížené místo, kde je celá chodba v délce desítek metrů zcela zalitá vodou a běžně tudy mohou proplavat jen odvážní speleopotápěči jako náš průvodce. První prostorný ale křivolaký sifon je možné odčerpat a podle stavu zbývající a znovu přitékající  vody je možné ho překonat buď na lodičce nebo dokonce suchou nohou.  Potom jsme se dostali k prvním krasovým útvarům ve formě závojů. Procházeli kolem spících netopýrů, které se ovšem v zimě  nesmí rušit, aby se neprobudili, nevyčerpali zásoby energie a vysílením nezemřeli. Stav podzemního toku Jedovnického potoka, přitékajícího od Rudického propadání nebyl právě malý a proto se často brodilo a ani vysoké holínky nezabránily namočení. Druhým sifonem protéká potok již plnou silou a proto si zde jeskyňáři prorazili pomocnou vyvýšenou chodbu. Na jejím konci bylo nutné balancovat na jílových svazích, slézt po žebříku a opět několikrát překonat podzemní tok. Zde jsme obdivovali v povodňové jeskyni vzácné krápníky ve tvaru tenkých brček. Teď už měli studenou vodu v botách úplně všichni. Není divu, když jsme se museli vodou plížit po čtyřech. Dostali jsme se až místu, kde náš postup zastavil nízký strop a vysoký stav vody. Na zpáteční cestě jsme ještě měli možnost prolézt úzkou a nízkou křivolakou jeskynní chodbou nazývanou „plazivka“. Bylo to tak zajímavé, že si ji někteří prolezli dokonce tam i zpět. Děkujeme jeskyňáři Mirkovi za zajímavý zážitek.

Jeskyňáři vzkazují: Na jaře se budou konat prohlídky předních prostor pro veřejnost. Můžete pozvat své kamarády nebo rodiče.

prosinec 2010 – adventní vodní hrátky

Pestrá směsice malých i větších dětí, mládeže a dospělých plně využila dvou hodin pronájmu bazénu. Mimořádně teplá voda i příjemná ohřívárna byly důvodem, že se snad nikomu ani nechtělo domů. Soutěž v házení barevných kuliček do plovoucího kruhu vystřídala vybíjená a potom kuličky zdobily celý bazén. Mezi nimi se proplétali nováčci i zkušení vodáci na kajacích. Vodní hladina byla protkána gejzíry vzduchových bublin. To jenom některý z adeptů potápění, kteří rejdili po dně bazénu, mohutně vydechl úžasem nad krásou volného a bezstarostného pohybu pod vodou.

listopad 2010 - lezecká stěna Kuřim

Jedenáct účastníků širokého věkového rozpětí se zúčastnilo lezení na cvičné stěně v Kuřimi. Venku bylo pochmurno, ale nám bylo v suchu a v teple moc dobře. Větší zdolávali cesty různých obtížností a menší navíc využili i lanový žebřík a skluzavku.

září 2010 - dopoledne u koní

Účastníci svatováclavského výletu už vědí, co je to ohlávka, udidlo, uzdečka, vodítko, podbřišník, latigo, kravata, třmeny, hřbílko, spěnka, kopyto, škára či kohoutek. Paní Andrea nám ukázala práci ve stájích a pověděla, čím se koně krmí, napájejí a podestýlají. Protože dosti pršelo, koně přihnané z pastvy jsme nejprve vysušili a vykartáčovali a teprve potom i sami osedlali. Pohladili jsme si i krásné hříbátko. Na závěr jsem se všichni na jedné hodné klisně projeli.

srpen 2010 - týdenní táboření v horách a u řeky a návštěva kláštera

Poslední týden prázdnin strávila naše skupina tábořením, splouváním řeky Salzy a pěšími výlety. První dny jsme si užívali sluníčka, skákali ze skokanských můstků i skalek do osvěžují řeky, objevili černé skalní mloky a prozkoumali závojové vodopády. Vyzráli jsme i na déšť a zajeli se podívat do dolu na železnou rudu. Zažili jsme podzemní odstřel rudy, pracovali s těžkou sbíječkou a svezli jsme se největším taxíkem na světě - uveze 77 tun a kola má 2,6 m vysoká. Potom jsme odjeli do benediktinského kláštera v Admontu, kde nás mnich fráter Augustinus provedl přírodovědeckými, historickými a výtvarnými sbírkami muzea. Ochutnali jsme klášterní stravu a vyřádili se v tělocvičně. Fr. Augustinus nám ukázal největší klášterní knihovnu světa a dovolil prohlédnout i nejstarší knihy. Zúčastnili jsme se i významné slavnosti - skládání řeholních slibů.

červen 2010 - Lezecký den na Vysočině

V sobotu 12. června jsme vyrazili do okolí Nového Města na Moravě. Instruktor Adam nám rozdal přilby, sedáky a lana, naučil nás správně navazovat na lano a seznámil nás se slaňovací brzdou. Na malé skalce jsme si vyzkoušeli slaňování a brzy jsme začali zdolávat první metry směrem vzhůru. Po této přípravě jsme vyrazili na 30 metrů vysokou Drátenickou skálu. Výstup byl náročný, ale díky bezpečnému jištění též úspěšný. Rozhled z vrcholu stál za tu únavu: zelené lesy, zvlněné louky, malá políčka, hnědé skály a stříbrné rybníky. A to nás ještě čekalo adrenalinové slanění do převisu! Protože stále svítilo sluníčko vykoupali jsme se na závěr v Milovském rybníce a málem chytili i jednoho kapra! Domů jsme přijeli bohatší o spoustu zážitků (a včas před večerní bouří.)

duben 2010 - splutí Svitavy

Jarní farní společenská a sportovní akce se konala za nádherného jarního sluníčka a za rekordní účasti dětí, mládeže a rodičů. U studánky pod Hradem nás čekali jáhen Oldřich a o. Jiří s ohníčkem, špekáčky a výborným chlebem. Mnozí z nás okusili i jarní lázeň ve Svitavě, ale v Adamově vystoupila jen hrstka účastníků a většina nadšeně využila nabídky splutí až do Babic.

duben 2010 - proč se vrací bumerang

V neděli 18. dubna v pravé poledne vyrazil předvoj outdoorového klubu na kolech na akci házení bumerangem s držitelem několika českých rekordů v této zajímavé disciplíně. Předseda České bumerangové asociace nás seznámil s historií a různými druhy kouzelných létajících tvarů a s technikou hodu. Byli jsme překvapeni, že nám po několika pokusech bumerangy skutečně létaly (a někomu se i vracely). Potom nám instruktor popsal a ukázal závodní disciplíny. Na závěr se konala dovednostní a znalostní soutěž, do jejíhož finále se probojovali Darka a jeden z nejmladších účastníků, Jeník.

březen 2010 - Cesta na Sibiř

Členové outdoorového klubu se v rámci tématické hry Cesta kolem světa zúčastnili Cesty na Sibiř. Účastníci se pohybovali po zasněžených pláních na sněžnicích, v lese si postavili přístřešek, museli si najít podle azimutu potraviny a ubránit se nebezpečné sibiřské šelmě. Naše družstvo ve dvou soutěžích přesvědčivě VYHRÁLO.

únor 2010 - bezpečnost na vodě a u vody

Druhou únorovou neděli se na bazéně sešli zájemci o bezpečné chování u vody případně o jarní a letní vodácké akce Klubu. Vyzkoušeli jsme si plavání v šatech (je to namáhavé, ale jde to) a různé druhy pomoci vyčerpanému plavci: hod záchrannou podkovou na cíl, hod házecím pytlíkem s plovoucí šňůrou do dálky, potápění pro puky, tažení figuríny tonoucího nebo sudu, práci se záchranářským pásem. Nejlepší plavkyně si úspěšně vyzkoušely i plavání se zátěží. Se správným prováděním nepřímé srdeční masáže a umělého dýchání nás seznámil instruktor Adam. Děkujeme Vodní záchranné službě Blansko za zapůjčení pomůcek a figurín.

leden 2010 - do hlubin Moravského krasu

V lednu vyrazil outdoorový klub Kolpingovy rodiny za slunečného zimního počasí na průzkum běžně nepřístupné jeskyně Nad Švýcárnou. Milý jeskyňář nám nejdříve předvedl své ovečky a už jsme se škrábali do prudkého svahu. Za portálem jeskyně jsme se proplazili nízkou chodbou plnou listí a sestoupili do prostorné vstupní síně. Zde jsme obdivovali bělostnou sintrovou výzdobu. Procházeli jsme úzkými meandry obou větvích jeskyně a nacházeli množství spících netopýrů různých druhů. Po vylezení jsme měli možnost nahlédnout i do nově objevené jeskyně Na cestě. Ze vstupu bylo třeba odstranit napadané listí a kameny. Aleš byl teprve osmým člověkem, který se dokázal proplazit úzkou zatáčkou do jejích vnitřních prostor.

* * *